|
|
LABORARTORY BRNO
Kříž, Petr ; Joura, Ivo (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Galerie architektury, umění a designu. Nachází se na brněnské okružní třídě. Nároží křížení ulic Milady Horákové a Koliště. Budova doplňuje linie ulic a zdůrazňuje svůj akcent - nároží, zkosením. Budova galerie vychází z tradičního modelu s ústřední vstupní halou a křídli. Centrální hala situovaná na nároží, svou proměnlivou transparentností vysílá informaci o dění uvnitř a láká potencionální návštěvníky galerie. Dvě postranní křídla jsou dělena na křídlo umělecké s výstavními prostory a na křídlo technické s dílnami a doprovodnými funkcemi.
|
|
|
Revitalizace objektu tkalcovny - Jaroměř
Kopecký, Marek ; ing.arch.Klvaňa Jiří (oponent) ; Eliáš, Luboš (vedoucí práce)
Projekt zpracovává rekonstrukci staré tovární haly pro účely nové Základní umělecké školy v Jaroměři. Budova je situována ve středu města s dobrou dopravní dostupností. Zachování stávající nosné ocelové konstrukce a zděných obvodových zdí umožňuje velkorysé využití prostor a netradiční vnitřní členění. Vybavení budovy zahrnuje všechny umělecké obory a je kapacitně navrženo pro město Jaroměř a nejbližší okolí. Díky jednopodlažnímu řešení je objekt pojat jako částečně bezbariérový. Dokumentace je zpracována na dokumentace pro stavební povolení.
|
|
|
Umělecká škola Brno
Scholzová, Simona ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Na základě studie, vytvořené v předmětu AG32 z druhého ročníku, je zpracována následující bakalářská práce, která studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Tématem práce je Umělecká škola Brno, místo stavby bylo zadáno na Kraví Hoře v Brně, Veveří. V blízkosti řešeného území se nachází park na Kraví hoře, Hvězdárna a planetárium Brno, plavecký bazén na Kraví hoře, zahrádkářské kolonie v sousedství ze severní a východní strany a objekty tenisu, tenisových hal a baseballu při jižní hranici pozemku. Pozemek je svažitý, což mělo vliv na ztvárnění stavby. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit stavbu pro širší veřejnost nabízející volnočasové aktivity v oblasti umění. Konceptem se staly kruhové výseče se stejným středem, obklopující amfiteátrum s pódiem a začleněný do stávajícího terénu. Výsledkem se stal dvoupodlažní objekt s prostornou terasou. Fasáda je rytmizována dřevěnými lamelami podpořena kontrastní tmavě šedou fasádou v kombinaci s prosklenými plochami. Veřejný prostor v okolí školy má parkovou úpravu. Škola se tak stává součástí velkého parku s veřejnosti přístupným amfiteátrem pro posezení. Objekt má funkci kulturně vzdělávací, s přidruženou komerční funkcí, kterou zastupuje kavárna a pronajímatelný sál. Celkový výraz působí organickým, ale i racionálním dojmem.
|
|
| |
|
|
Využití prvků artefiletiky při práci s dětmi na letním dětském táboře
SLANINOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá využíváním prvků artefiletiky při práci s dětmi na letním dětském táboře. Teoretická část je věnována umělecko-pedagogické disciplíně artefiletika, jejím možnostem využití ve volnočasové pedagogice, základním pojmům spojenými s touto disciplínou, jako je exprese a reflexe, přiblížení historického vývoje, osobnosti pedagoga v artefiletice a náhledu na možnost využití této disciplíny konkrétně na letních táborech. Praktická část obsahuje popis praktického využití výtvarných metod a technik spojenými s prvky artefiletiky, při přímé práci s dětmi na letních dětských táborech. A následné představení metodických listů s aktivitami vhodnými pro realizaci na dětských táborech. Hlavním cílem práce je představit artefiletiku v rámci volnočasové pedagogiky, seznámit se s artefiletikou samotnou a následné využití jejích prvků na letním dětském táboře.
|
|
| |
|
|
Filantropie kultury a umění: Motivace současných českých mecenášů
Chalupová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rostoucímu fenoménu "nové generace" českých mecenášů kultury a umění a jejich motivacím. První teoretická část exponuje pojem filantropie obecně a mecenášství kultury a umění v kontextu jak historickém a současném, tak světovém i českém. Práce také představuje stručný přehled teoretických konceptů vysvětlujících altruistické chování a přehled dosavadních výstupů ze zahraničních výzkumů, které se věnují tomu, kdo jsou filantropové, a jaké jsou jejich motivace k dávání. Autorka se dále věnuje definování českých mecenášů a překážkám, kterým musí v českém prostředí čelit. Klíčovou část práce tvoří zpráva z realizovaného kvalitativního výzkumu, který byl proveden na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedenácti představiteli nových českých mecenášů kultury a umění. Cílem výzkumu je zkoumání postoje k filantropii obecně, k umění a kultuře konkrétně, a dále motivace mecenášů vedoucí k podpoře uměleckých organizací a subjektů. Na základě srovnání s vybranými zahraničními výzkumy autorka zjišťuje, že ve většině oblastí vedou české mecenáše k podpoře (nejen) umění a kultury víceméně stejné motivace jako jejich západní kolegy. Čeští mecenáši kultury a umění jsou ale dosud nejistí v tom, co je skutečně ovlivňuje a motivuje, a skromní v propagaci české filantropie i v debatách...
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
|
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
|
|
|
Existuje vztah mezi uměním a kvalitou života?
Krutská, Simona ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato práce se zamýšlí nad možností ovlivnění kvality života uměním. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné esteticko-psychologické principy, díky nimž nás může umělecké dílo oslovit, s cílem vystihnout to, co je pro umění jako celek typické a podstatné, a představit tak umělecké dílo jako místo setkání a výzvy pro osobnostní růst s cílem odlišit ho touto charakteristikou od jiných způsobů trávení volného času. Teoretická část dále stručně představuje vývoj pojmu kvalita života včetně vymezení jeho přesahu směrem k filozofickému zakotvení v pojetích humanistické, fenomenologické a pozitivní psychologie a dohledává výzkumy, které se alespoň nepřímo problematiky umění a kvality života týkají. Vlastní výzkumná část porovnává subjektivně vnímanou kvalitu života u osob zabývajících se uměním (studentů konzervatoře, n = 73) se srovnávací skupinou (studentů gymnázia, n = 66), se zaměřením na současnou situaci i budoucí očekávání. Z výsledků výzkumu vyplývá, že studenti konzervatoře dosahují v testu vyšších hodnot svědčících pro vyšší vnímanou kvalitu života, pro vyvození kauzální souvislosti je však třeba dalších výzkumů v této oblasti.
|
host ::
RSS.